Aktuality

O programu

Program Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu

Cílem programu je podpořit zlepšení environmentální situace v ekosystémech a omezit nepříznivé účinky znečištění a dalších lidských činností na životní prostředí České republiky. Finanční prostředky z Norských fondů mají zároveň přispět ke zmírnění klimatické změny a prostřednictvím adaptačních opatření snížit zranitelnost obcí a regionů vůči této změně.

Více informací lze najít na stránkách Státního fondu životního prostředí České republiky

O projektu

Projektové info

  • Číslo výzvy SGS-2 – 3.2.4.2.
  • Název výzvy Svalbard – Monitoring a identifikace místního znečištění ovzduší zapříčiněného
    lokálními topeništi
  • Rozpočet projektu 2 576 100 CZK
  • Výše grantu 2 318 490 CZK
  • Název Projektu: SENZAIR – Senzorové sítě pro monitoring

Popis projektu

VŠB TU Ostrava se věnuje problematice senzorů více než 5 let. Mezi první úspěchy lze počítat úspěšné dokončení projektu na vytvoření senzorové sítě pro identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší. Projekt který by VŠB realizovala v rámci vyhlášené výzvy by odborně navázal na zkušenosti z dříve realizovaných projektů a umožnil několika obcím na českopolské hranici pravidelný monitoring v souladu s potřebami státní správy. Svým obsahem by tento projekt také navázal na projekt i-AIRP’s, v jehož rámci jsou identifikovány zdroje znečišťování a následně na základě příčin stanoveny akční plány pro řešení lokálních problémů zapojených obcí. Vzhled k tomu, že VŠB je zkušený provozovatel, který je schopen provozovat síť s vysokým počtem jednotlivých senzorů (řádově stovky), bude navrhovaná síť obsahovat 30 senzorů PMx (+6 QC)  a 3 meteosoupravy pro sledování směru a rychlosti větru, teploty a tlaku. Uvedený systém bude monitorovat vždy 3 oblasti s lokálními topeništi najednou. Veškerá data budou přenášena do MySQL databáze a dále zobrazována ve formě bodů, ploch a grafů. Data bude možné exportovat pro další zpracování. Každé měřené místo bude mít založeno kartu (lokalizace, popis, fotografie), systém bude ukládat také informace o senzorech, zejména validační faktory stanovené na počátku a v průběhu monitoringu. Jakost měření bude hlídána automaticky i operátorem. Výstupy pro veřejnost budou srozumitelné tj. barevný semafor, jednoduché interpretace. Monitoring bude pokračovat v rámci udržitelnosti.

Cíl projektu

Cílem je vybudování online monitorovacího systému, který bude důsledně kontrolován akreditovanou laboratoří VŠB-TUO. Monitorovací systém bude provozován pro obce na českopolské hranici sdružené v rámci partnera projektu – Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Naměřená data budou přenášeny do veřejného portálu, kde budou srozumitelně interpretovány veřejnosti, včetně archívu. Pro odborníky bude software obsahovat řídící část pro kontrolu, hodnocení a interpretace.

Plánované aktivity

Aktivita KA1

KA1 je výběr odpovídajícího hardware - 36 senzorů PMx a 3 meteosystémy. VŠB má bohaté zkušenosti se senzory různých výrobců a výběr proběhne na základě zadání Veřejné zakázky s definicí senzorů podle podmínek v Příloze č.1 výzvy č. SGS-2. VZ bude vyhlášena již v březnu a na zadání budeme čekat oznámení o podpořených projektech.

Aktivita KA2

KA2 je softwarové rozhraní, základ tohoto rozhraní VŠB již vlastní a aktivita předpokládá úpravu grafického a informačního rozhraní. Pro monitoring bude zřízen web s informacemi o projektu a on-line zobrazením hodnot.

Aktivita KA3

KA3 je samotný monitoring v zapojených obcích RSTS s měřením minimálně 225 dnů z 365, zbytek je určen na stěhování a údržbu systému.

Aktivita KA4

KA4 je komunikace výsledků monitoringu podle komunikačního plánu, včetně spolupráce se samosprávou, státní správou a veřejností.

Měřící technika

Referenční metoda PMx

V rámci projektu je využíváno stanovení PMx referenční metodou. Prachový analyzátor pracuje na principu optického rozptylu světla se současným kontinuálním měřením vzorku.

Analyzátor využívá ekvivalentní metodu a měří plně v souladu s nejnovější normou EN 16450 (certifikace TÜV). Analyzátor umožňuje současné kontinuální měření prašného aerosolu – frakce TSP, PM10, PM2,5 a PM1 a koncentraci částic (počet částic) na jednotku objemu             

Analyzátor je vybaven odběrovou hlavou umožňující měření všech požadovaných parametrů.

Metoda měření: optická metoda – ekvivalence dle ČSN EN 16450/2018 (Kvalita ovzduší – Automatické měřící systémy pro stanovení aerosolových částic (PM10; PM2.5)).

Celkový certifikovaný rozsah (koncentrace): 0-10 000 μg/m3

Minimální rozsah měřených částic: 0,2 – 10 µm

Jednotky: μg/m3            

Časové rozlišení: 1 s–24 h

Dolní detekční limit: 1 µg/m3

Senzorické boxy

V projektu jsou využívány senzorické jednotky enviDUST pro měření koncentrací částic PM1, PM2.5 a PM10. V senzorické jednotce enviDUST je nainstalován kvalitní prachový senzor od firmy Plantower. Očekávaná životnost prachového senzoru je cca 24 měsíců. Výměna senzoru je snadná a přístroje vyžadují minimální obsluhu.

Každá senzorická jednotka enviDUST je před zahájením měření nastavena pomocí souměření s referenční/ekvivalentní měřící jednotkou.

Technická specifikace jednotek – PMx – Plantower

  • princip měření: optický,
  • velikostní rozsah měřených částic: 0,38 – 10 μm,
  • minimální počet velikostních kanálů: 8,
  • minimální rozsah měření hmotnostní koncentrace: 0 – 500 μg/m³,
  • detekční limit: ≤1 μg/m³,
  • komunikace: UART nebo analogový výstup,
  • provozní podmínky: teplota -10 až +40°C; relativní vlhkost 15 – 85%

Meteorologické stanice

Využívaný systém měří teplotu, vlhkost, tlak, rychlost a směr větru referenční metodou

  • rozsah měření teploty -20 °C až +50 °C
  • rozlišení měření teploty maximálně 1 °C
  • rozsah měření relativní vlhkosti vzduchu 0 % až 100 %
  • rozlišení měření relativní vlhkosti vzduchu maximálně 10 %
  • rozsah měření atmosférického tlaku 950 hPa až 1050 hPa
  • rozlišení měření atmosférického tlaku maximálně 10 hPa
  • rozlišení měření směru větru maximálně 45 stupňů (tzn. 8 směrů větru nebo podrobnější)
  • rozlišení měření rychlost větru maximálně 1 m/s

Meteorologický komplet (viz fotografie):

  • Jednotlivá čidla jsou samostatně umístitelná na stožár/držák a jsou propojená částečně drátově a bezdrátově
  • Zařízení je vysoce odolné proti povětrnostním vlivům.
  • data jsou odesílány systémem GSM/ GPRS na serverem s frekvencí 1 x 10 minut (nastavitelné
  • zařízení provádí svou automatickou zálohu naměřených hodnot (po načtení přes USB)
  • data slouží pro statistické zpracování s naměřenými koncentracemi PMx (růžice, korelace)

Měření On-line

Dotčené území

Imisní situace se v posledních letech výrazně zlepšila i v Moravskoslezském kraji. Pro srovnání uvádíme 3 kartogramy s průměrnou roční koncentrací PM10. První z nich je z roku 2010, kdy je vidět zřetelné znečištění pohraničí od Jablunkova po Opavu. V roce 2015 je vidět výrazné zlepšení v celá ČR i na Ostravsku. V roce 2022 je pak situace ještě lepší a u PM10 dosahujeme přibližně 80%úrovně limitu i na stanicích, které byla nejhorší v ČR.

  

 
 
 
 
 
 
 
 

Důvodů je jistě více, nejzávažnější je výrazný pokles emisí z průmyslových zdrojů, ale také obnova lokálních topenišť (vytápění). Svoji roli sehrál také COVID 19, který na určitou dobo velmi zpomalil dopravu. Ukazuje se sice, že problémy s energetikou (ceny) nebo změna rozptylových podmínek se projeví v „návratech ke starým zvyklostem“ u části populace, roste však i obecné povědomí a osobní odpovědnost. Velmi se rozšířilo fotovoltaika na rodinných domech a nové kotle splňují přísnější normy, od roku 2024 se už nesmí používat kotle 1. a 2. třídy. Přísnější normy (EURO6/7) se projevili také u dopravy, určitě významněji než elektromobilita, která se zatím příliš neprosadila a je navázána na existující energetický mix. Tedy bude tak čistá, jak budou čisté energie. Přesto musíme být velmi obezřetní, a to u suspendovaných částic PM2.5 a benzo(a)pyrenu.

Limit pro menší částice 2,5 mikrometrů je přísnější a snadněji dojde k jeho naplnění, resp. je daleko složitější tyto částice z různých procesů odstranit. Je to také ekonomicky náročnější a technicky složitější. Pokud se v budoucnu budeme věnovat také PM1, dá se očekávat ještě větší náročnost. U benzo(a)pyrenu je situace dlouhodobá, limit je velmi přísný 1 ng/m3 a zdrojů je stále mnoho. Přes kotlíkové dotace a fotovoltaiku jsou to stále lokální topeniště, zejména při špatném používání nebo při spalování odpadů, ale i tuhých paliv. Svoji roli hraje doprava a v našem regionu také hutní průmysl, který emituje PAU po celý rok stejně a podle inventur zdrojů (např. UNIDO nebo Stockholmské úmluvy) se jedná o zdroj zásadní také ve spojení s koksovnou.

Z uvedených důvodů je náš projekt zaměřen na ultra jemné částice PM10, PM2.5 a jejich emise z lokálních topenišť na česko-polském pohraničí.

Situace se zlepšuje zejména u PM10, ale kritická zůstává u PM2.5 a zejména u benzo(a)pyrenu. Naměřené koncentrace benzenu byly v posledních letech nadlimitní pouze na stanici Ostrava – Přívoz. V posledních 3 letech se i zde roční průměrné koncentrace pohybovaly pod úrovní imisního limitu, ale i tak jsou naměřené hodnoty natolik významné, že je žádoucí podpořit pokročilejší monitorování v tomto regionu.

Benzo(a)pyren je problematickou škodlivinou na území celého kraje. Roční imisní limit 1ng/m3 je přísný s ohledem na vysoké karcinogenní riziko

Partneři projektu

Žadatel

Žadatel

Regionální sdružení územní polupráce Těšínského  Slezska

IČO: 68149468

Forma: Sdružení

Adresa: Hlavní třída 147/1a, 737 01 Český Těšín

Partner

Partner projektu

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

IČO: 61989100

Forma: Vysoká škola

DIČ: CZ61989100

Adresa: 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava

Kontakt