Projekt SENZAIR se blíží ke konci realizační fáze. V rámci ní byly proměřovány různé lokality v obci s ohledem na možné znečištění PM10 vlivem lokálních topenišť. Máme za sebou topnou sezónu a můžeme se podívat na některé zajímavé údaje z měření.
V grafu jsou náhodně vybrané stanice v obci Bystřice, zobrazené také v trendu a porovnané s vývojem teplot. Na grafu je výborně vidět, že když jdou teploty nahoru, míra znečištění PM10 klesá a naopak, čím je větší zima, tím je znečištění PM10 vyšší. Samozřejmě to ovlivňují i další faktory, zejména rychlost proudění větru, kdy platí, že čím více fouká, tím jsou rozptylové podmínky lepší a znečištění menší.
V období od začátku prosince 2023 do březne 2024 byla průměrná teplota 4,5 stupně s denním minimem -16,2 stupně dne 9.ledna 2024. Imisní zátěž lokality u PM10 byla největší 7. – 13.1.2024 a na konci února 2024, kdy přesáhla krátkodobě 3násobek denního imisního limitu tj. 150 mikrogramů PM10/m3. Situace byla proměnlivá díky dobrých rozptylových podmínek.
Uvedená imisní situace kolem 10.1.2024 se projevila na všech stanicích v Moravskoslezském kraji, jak je vidět na grafech ČHMÚ z portálu chmi.cz.
Podle vyjádření ČHMÚ byla zima 2023/2024 nadprůměrně teplá, bohatá na srážky a pouze leden byl teplotně normální. Naopak prosinec a únor patřily k nejteplejším v historii.
Přestože byly průměrné teploty a rozptylové podmínky příznivé, je počet denních koncentrací PM10 překračujících denní limit PM10 v topné sezóně vysoký. V lokalitě Bystřice – Harcov je to 58 překročení v průběhu 92 dnů. Podle zákona o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb. může být 24hodinová koncentrace PM10 překročena maximálně 35x za rok.
Obec Bystřice musíme samozřejmě posoudit na všech měřených lokalitách a důsledně také posoudit přesnost i správnost měřících senzorů, což bylo právě cílem projektu. O finálních výsledcích budeme občany informovat před létem.
Pak budou senzory přestěhovány podle potřeb obce a zaměří se například na vliv průmyslové zóny, dopravu nebo jiné možné hříšníky, kteří kvalitu ovzduší ovlivňují.
Projekt SENZAIR se blíží ke konci realizační fáze. V rámci ní byly proměřovány různé lokality v obci s ohledem na možné znečištění PM10 vlivem lokálních topenišť. Máme za sebou topnou sezónu a můžeme se podívat na některé zajímavé údaje z měření.
V grafu jsou náhodně vybrané stanice v obci Bystřice, zobrazené také v trendu a porovnané s vývojem teplot. Na grafu je výborně vidět, že když jdou teploty nahoru, míra znečištění PM10 klesá a naopak, čím je větší zima, tím je znečištění PM10 vyšší. Samozřejmě to ovlivňují i další faktory, zejména rychlost proudění větru, kdy platí, že čím více fouká, tím jsou rozptylové podmínky lepší a znečištění menší.
V období od začátku prosince 2023 do březne 2024 byla průměrná teplota 4,5 stupně s denním minimem -16,2 stupně dne 9.ledna 2024. Imisní zátěž lokality u PM10 byla největší 7. – 13.1.2024 a na konci února 2024, kdy přesáhla krátkodobě 3násobek denního imisního limitu tj. 150 mikrogramů PM10/m3. Situace byla proměnlivá díky dobrých rozptylových podmínek.
Uvedená imisní situace kolem 10.1.2024 se projevila na všech stanicích v Moravskoslezském kraji, jak je vidět na grafech ČHMÚ z portálu chmi.cz.
Podle vyjádření ČHMÚ byla zima 2023/2024 nadprůměrně teplá, bohatá na srážky a pouze leden byl teplotně normální. Naopak prosinec a únor patřily k nejteplejším v historii.
Přestože byly průměrné teploty a rozptylové podmínky příznivé, je počet denních koncentrací PM10 překračujících denní limit PM10 v topné sezóně vysoký. V lokalitě Bystřice – Harcov je to 58 překročení v průběhu 92 dnů. Podle zákona o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb. může být 24hodinová koncentrace PM10 překročena maximálně 35x za rok.
Obec Bystřice musíme samozřejmě posoudit na všech měřených lokalitách a důsledně také posoudit přesnost i správnost měřících senzorů, což bylo právě cílem projektu. O finálních výsledcích budeme občany informovat před létem.
Pak budou senzory přestěhovány podle potřeb obce a zaměří se například na vliv průmyslové zóny, dopravu nebo jiné možné hříšníky, kteří kvalitu ovzduší ovlivňují.
Kvalita ovzduší s přituhující zimou se zhoršuje bohužel i u nás. V Bystřici jsou všechny stanice nadlimitní a je dobré omezit pohyb venku na nezbytně nutnou dobu.
Například na stanici Kino byla včera naměřena koncentrace PM10 400 ug/m3 což je více než 8mi násobek limitu. Doufejme, že smog nebude trvat dlouho.
Kvalita ovzduší s přituhující zimou se zhoršuje bohužel i u nás. V Bystřici jsou všechny stanice nadlimitní a je dobré omezit pohyb venku na nezbytně nutnou dobu.
Například na stanici Kino byla včera naměřena koncentrace PM10 300 ug/m3 což je více než 6ti násobek limitu. Doufejme, že smog nebude trvat dlouho.
Kvalita ovzduší s přituhující zimou se zhoršuje bohužel i u nás. V Bystřici jsou všechny stanice nadlimitní a je dobré omezit pohyb venku na nezbytně nutnou dobu.
Například na stanici Pod zámkem byla včera naměřena koncentrace PM10 téměř 250 ug/m3 což je více než 4 násobek limitu. Doufejme, že smog nebude trvat dlouho.
Cílem programu je podpořit zlepšení environmentální situace v ekosystémech a omezit nepříznivé účinky znečištění a dalších lidských činností na životní prostředí České republiky. Finanční prostředky z Norských fondů mají zároveň přispět ke zmírnění klimatické změny a prostřednictvím adaptačních opatření snížit zranitelnost obcí a regionů vůči této změně.
Více informací lze najít na stránkách Státního fondu životního prostředí České republiky
VŠB TU Ostrava se věnuje problematice senzorů více než 5 let. Mezi první úspěchy lze počítat úspěšné dokončení projektu na vytvoření senzorové sítě pro identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší. Projekt který by VŠB realizovala v rámci vyhlášené výzvy by odborně navázal na zkušenosti z dříve realizovaných projektů a umožnil několika obcím na českopolské hranici pravidelný monitoring v souladu s potřebami státní správy. Svým obsahem by tento projekt také navázal na projekt i-AIRP’s, v jehož rámci jsou identifikovány zdroje znečišťování a následně na základě příčin stanoveny akční plány pro řešení lokálních problémů zapojených obcí. Vzhled k tomu, že VŠB je zkušený provozovatel, který je schopen provozovat síť s vysokým počtem jednotlivých senzorů (řádově stovky), bude navrhovaná síť obsahovat 30 senzorů PMx (+6 QC) a 3 meteosoupravy pro sledování směru a rychlosti větru, teploty a tlaku. Uvedený systém bude monitorovat vždy 3 oblasti s lokálními topeništi najednou. Veškerá data budou přenášena do MySQL databáze a dále zobrazována ve formě bodů, ploch a grafů. Data bude možné exportovat pro další zpracování. Každé měřené místo bude mít založeno kartu (lokalizace, popis, fotografie), systém bude ukládat také informace o senzorech, zejména validační faktory stanovené na počátku a v průběhu monitoringu. Jakost měření bude hlídána automaticky i operátorem. Výstupy pro veřejnost budou srozumitelné tj. barevný semafor, jednoduché interpretace. Monitoring bude pokračovat v rámci udržitelnosti.
Cílem je vybudování online monitorovacího systému, který bude důsledně kontrolován akreditovanou laboratoří VŠB-TUO. Monitorovací systém bude provozován pro obce na českopolské hranici sdružené v rámci partnera projektu – Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Naměřená data budou přenášeny do veřejného portálu, kde budou srozumitelně interpretovány veřejnosti, včetně archívu. Pro odborníky bude software obsahovat řídící část pro kontrolu, hodnocení a interpretace.
KA1 je výběr odpovídajícího hardware - 36 senzorů PMx a 3 meteosystémy. VŠB má bohaté zkušenosti se senzory různých výrobců a výběr proběhne na základě zadání Veřejné zakázky s definicí senzorů podle podmínek v Příloze č.1 výzvy č. SGS-2. VZ bude vyhlášena již v březnu a na zadání budeme čekat oznámení o podpořených projektech.
KA2 je softwarové rozhraní, základ tohoto rozhraní VŠB již vlastní a aktivita předpokládá úpravu grafického a informačního rozhraní. Pro monitoring bude zřízen web s informacemi o projektu a on-line zobrazením hodnot.
KA3 je samotný monitoring v zapojených obcích RSTS s měřením minimálně 225 dnů z 365, zbytek je určen na stěhování a údržbu systému.
KA4 je komunikace výsledků monitoringu podle komunikačního plánu, včetně spolupráce se samosprávou, státní správou a veřejností.
V rámci projektu je využíváno stanovení PMx referenční metodou. Prachový analyzátor pracuje na principu optického rozptylu světla se současným kontinuálním měřením vzorku.
Analyzátor využívá ekvivalentní metodu a měří plně v souladu s nejnovější normou EN 16450 (certifikace TÜV). Analyzátor umožňuje současné kontinuální měření prašného aerosolu – frakce TSP, PM10, PM2,5 a PM1 a koncentraci částic (počet částic) na jednotku objemu
Analyzátor je vybaven odběrovou hlavou umožňující měření všech požadovaných parametrů.
Metoda měření: optická metoda – ekvivalence dle ČSN EN 16450/2018 (Kvalita ovzduší – Automatické měřící systémy pro stanovení aerosolových částic (PM10; PM2.5)).
Celkový certifikovaný rozsah (koncentrace): 0-10 000 μg/m3
Minimální rozsah měřených částic: 0,2 – 10 µm
Jednotky: μg/m3
Časové rozlišení: 1 s–24 h
Dolní detekční limit: 1 µg/m3
V projektu jsou využívány senzorické jednotky enviDUST pro měření koncentrací částic PM1, PM2.5 a PM10. V senzorické jednotce enviDUST je nainstalován kvalitní prachový senzor od firmy Plantower. Očekávaná životnost prachového senzoru je cca 24 měsíců. Výměna senzoru je snadná a přístroje vyžadují minimální obsluhu.
Každá senzorická jednotka enviDUST je před zahájením měření nastavena pomocí souměření s referenční/ekvivalentní měřící jednotkou.
Technická specifikace jednotek – PMx – Plantower
Využívaný systém měří teplotu, vlhkost, tlak, rychlost a směr větru referenční metodou
Meteorologický komplet (viz fotografie):
Imisní situace se v posledních letech výrazně zlepšila i v Moravskoslezském kraji. Pro srovnání uvádíme 3 kartogramy s průměrnou roční koncentrací PM10. První z nich je z roku 2010, kdy je vidět zřetelné znečištění pohraničí od Jablunkova po Opavu. V roce 2015 je vidět výrazné zlepšení v celá ČR i na Ostravsku. V roce 2022 je pak situace ještě lepší a u PM10 dosahujeme přibližně 80%úrovně limitu i na stanicích, které byla nejhorší v ČR.
Důvodů je jistě více, nejzávažnější je výrazný pokles emisí z průmyslových zdrojů, ale také obnova lokálních topenišť (vytápění). Svoji roli sehrál také COVID 19, který na určitou dobo velmi zpomalil dopravu. Ukazuje se sice, že problémy s energetikou (ceny) nebo změna rozptylových podmínek se projeví v „návratech ke starým zvyklostem“ u části populace, roste však i obecné povědomí a osobní odpovědnost. Velmi se rozšířilo fotovoltaika na rodinných domech a nové kotle splňují přísnější normy, od roku 2024 se už nesmí používat kotle 1. a 2. třídy. Přísnější normy (EURO6/7) se projevili také u dopravy, určitě významněji než elektromobilita, která se zatím příliš neprosadila a je navázána na existující energetický mix. Tedy bude tak čistá, jak budou čisté energie. Přesto musíme být velmi obezřetní, a to u suspendovaných částic PM2.5 a benzo(a)pyrenu.
Limit pro menší částice 2,5 mikrometrů je přísnější a snadněji dojde k jeho naplnění, resp. je daleko složitější tyto částice z různých procesů odstranit. Je to také ekonomicky náročnější a technicky složitější. Pokud se v budoucnu budeme věnovat také PM1, dá se očekávat ještě větší náročnost. U benzo(a)pyrenu je situace dlouhodobá, limit je velmi přísný 1 ng/m3 a zdrojů je stále mnoho. Přes kotlíkové dotace a fotovoltaiku jsou to stále lokální topeniště, zejména při špatném používání nebo při spalování odpadů, ale i tuhých paliv. Svoji roli hraje doprava a v našem regionu také hutní průmysl, který emituje PAU po celý rok stejně a podle inventur zdrojů (např. UNIDO nebo Stockholmské úmluvy) se jedná o zdroj zásadní také ve spojení s koksovnou.
Z uvedených důvodů je náš projekt zaměřen na ultra jemné částice PM10, PM2.5 a jejich emise z lokálních topenišť na česko-polském pohraničí.
Situace se zlepšuje zejména u PM10, ale kritická zůstává u PM2.5 a zejména u benzo(a)pyrenu. Naměřené koncentrace benzenu byly v posledních letech nadlimitní pouze na stanici Ostrava – Přívoz. V posledních 3 letech se i zde roční průměrné koncentrace pohybovaly pod úrovní imisního limitu, ale i tak jsou naměřené hodnoty natolik významné, že je žádoucí podpořit pokročilejší monitorování v tomto regionu.
Benzo(a)pyren je problematickou škodlivinou na území celého kraje. Roční imisní limit 1ng/m3 je přísný s ohledem na vysoké karcinogenní riziko
Regionální sdružení územní polupráce Těšínského Slezska
IČO: 68149468
Forma: Sdružení
Adresa: Hlavní třída 147/1a, 737 01 Český Těšín
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
IČO: 61989100
Forma: Vysoká škola
DIČ: CZ61989100
Adresa: 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava